Průrva Ploučnice

Průrva Ploučnice, kdysi zvaná též Pekelný jícen, Hromová rána či Čertova díra, byla podzemním náhonem bývalého hamru, který kdysi stával na místě dnešního jezírka.
Hamr byla kovářská dílna vybavená stroji poháněné vodním kolem.
Údolí řeky Ploučnice mezi vrchy Ralsko a Lipka bylo ideálním místem pro vznik hamru na zpracování železné rudy - limonitu (hnědele) z blízkého okolí.
Ploučnice zajišťovala dostatek vody pro pohon hamru a okolní lesy dostatek dřeva pro výrobu dřevěného uhlí pro pece.
Zřejmě na přelomu 15. a 16. století došlo k prokopání dvou tunelů v pískovcové skále a vybudování sypané zemní hráze v nejužším místě údolí.
Vznikla tak vodní nádrž, která poskytovala vodu pro pohon hamru a také ochranu proti povodním.

Když se před ní v čase tání sněhu nebo za velké vody nasbíralo velké množství vody, drala se s hromovým hlukem a pěnivým šumem širokými tunely, aby se na konci vrhla do mnoha metrů hluboké prohlubně, a to poskytovalo divákům zvláštní podívanou, která se vyplatila za návštěvu.
V 19. století prý vozil místní mlynář za světla loučí návštěvníky, které tento technický „zázrak“ uchvacoval, tehdy nebyl ještě spád vody tunelem tak prudký jako dnes po regulaci toku před a za Průrvou.
Nyní je místo známé především mezi vodáky, pro které je zpestřením během splouvání Ploučnice, ale také mezi geocachery nebo nově mezi cyklisty, které sem zavedla nová Zelená cyklomagistrála Ploučnice.
Pokud je klid, lze tu zastihnout i rybáře, ledňáčka či skorce :-).

Průrva Ploučnice je asi 200 metrů dlouhý úsek, do kterého Ploučnice vtéká od Stráže pod Ralskem rovným regulovaným korytem. Před Průrvou Ploučnice pomalu zatáčí vlevo, až narazí na pískovcovou skálu, která dokončí obrat toku vlevo o 90 stupňů. Následuje asi 70 metrů dlouhá zalesněná rokle s lehce přitesanými až 4 metry vysokými pískovcovými skalami, ve které se tok obrací obloukem doprava znovu o 90 stupňů.
Na konci oblouku je malá asi 17 metrů dlouhá kamenitá pláž na levé straně, odkud se dá ještě vylézt na břeh.
Následuje téměř rovný asi 50 metrů dlouhý úsek, kde se pískovcové stěny postupně zvedají až do výše 15 metrů.
Asi 20 metrů před prvním tunelem jsou ve stěnách na obou stranách patrné otvory sloužící k zapuštění sedmi dřevěných jezů a uzávěr.
Před začátkem prvního tunelu je vlevo asi 13 metrů dlouhá písčitá pláž pod pískovcovým převisem s malou jeskyňkou na konci, na pravé straně břehu taktéž, ale v menším.
Navazuje první tunel doprava pod úhlem asi 120 stupňů, který je dlouhý skoro 14 metrů, následuje asi 6 metrů dlouhá otevřená rokle a poté pokračuje druhý tunel dlouhý skoro 43 metrů, ze kterého padá voda z asi půlmetrového vodopádu do malého jezírka. Kdysi, před regulací toku, vytékala voda z tunelu rovně bez vodopádu.
Asi 2 metry před koncem druhého tunelu před jezírkem jsou znovu patrné otvory pro zadržení vody jezem.
Šířka tunelů je 3 až 3,3 metry a výška 4,8 až 6 metrů.
Oba tunely a otevřené rokle jsou zhotoveny v pískovci ručně, nejspíš krumpáčem, jehož stopy jsou na stěnách a stropu tunelů patrné dodnes.

U mostu přes Ploučnici nedaleko Průrvy je malé parkoviště u silnice do Stráže pod Ralskem.
Po silnici vede také červená turistická značka a cyklotrasa č. 241 a 3007.

Průrvu můžete projít po proudu z kamenné pláže k jezírku nejlépe podél mechem zarostlých stěn, kterých se můžete přidržovat. Při průchodu Průrvou se vždy dá najít místo, kde je hloubka nejvíce po kolena, nejhlouběji je před prvním tunelem a mezi tunely.
Pokud dojdete na konec Průrvy k jezírku, musíte se rozhodnout, zda skočit do jezírka a nebo se vrátit zpět. Samozřejmě že se dá Průrva projít i opačně, ale k tunelu je třeba doplavat a vylézt do něj.
V jezírku pod Průrvou je také možné si zaplavat nebo si skočit do vody z Průrvy.

Další podobné průrvy můžete nalézt u Zahrádek - Novozámeckou a Mnichovskou průrvu, u Doks - výpusť Břehyňského rybníka, vodní náhon u Velenic - Pusté kostely nebo výpustě rybníků u Holan, aj.

Průrva Ploučnice byla k 17. prosinci 1997 prohlášena Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.

Řeka Ploučnice pramení pod Ještědem a vlévá se do Labe v Děčíně. Délka toku je asi 106 km.
Prameny se uvádí dva. Mohutná vyvěračka u obce Janův důl a pramen u obce Hoření Paseky.
Tento pravobřežní přítok Labe s povodím 1194 km2 ústí do největšího českého toku pod děčínským zámkem.

Ploučnice protéká také obcemi: Hoření a Dolení Paseky, Janův Důl, Osečná, Lázně Kundratice, Chrastná, Hamr na Jezeře, Stráž pod Ralskem, Noviny pod Ralskem, Srní potok, Mimoň, Boreček, Hradčany, Brenná, Vlčí důl, Heřmaničky, Vítkov, Žizníkov, Česká Lípa, Stružnice, Jezvé, Horní Police, Žandov, Starý Šachov, Františkov nad Ploučnicí, Benešov nad Ploučnicí, Jedlka, Děčín.

Do Ploučnice postupně vtékají mimo jiné: Hamerská strouha u Hamru na Jezeře, Ještědský potok u Stráže pod Ralskem, Dubnický potok u Dubnice, Panenský potok v Mimoni, Ploužnický potok u Ploužnice, Svitavka u Brenné, Dobranovský potok u Dobranova, Šporka u České Lípy, Robečský potok z Pekla u České Lípy, Radečský a Valteřický potok u Jezvé, Valdecký potok u Horní Police, Vrbový potok u Žandova, Merboltický a Valkeřický potok u Šachova, Fojtovický potok u Benešova, Bystrá v Benešově, Dobrnský potok u Děčína.

Průměrný roční průtok je něco kolem 1m3/s. 7.8.2010 to bylo přes 50 m3/s, tedy množství, které regulovaný tok již nepobral a odpovídalo 50ti leté vodě.

Na Internetu jsem také našel zmínky, že v Průrvě byl točen film Cesta do pravěku od režiséra Karla Zemana z roku 1955, ale mě se jeví, že se ty záběry na Průrvu nepodobají, i když by to byl dobrá reklama pro Průrvu.

V roce 2001 se v Průrvě natáčel pohádkový film Zdeňka Trošky Z pekla štěstí 2.

Ve dnech 1. až 4.7.2013 se v Průrvě natáčely některé scény z dvoudílného historického německého televizního filmu Die Pilgerin (Poutnice) podle stejnojmenné knihy, která vyšla v roce 2012, od Iny Lorentz.

Ve dnech 15. a 16.4.2014 zde natáčela Česká televize pohádku Princezna a písař, která bude vysílána 24.12.2014 na Štědrý den.

Také jsem našel informace o tom, že vodní nádrž nad Průrvou značně prosakovala a tak byla voda vedena náhonem podle silnice ze Stráže pod Ralskem, ale dle mého náhon s Průrvou nesouvisí, ale s textilní fabrikou, co tu kdysi stála od počátku 20. století. 

Zpracoval: ing. Košťál Lubomír

Do Průrvy Ploučnice - fotogalerie

Panorama Průrvy Ploučnice

Panorama Průrvy Ploučnice 2